Nepodléhejme antikorupčnímu alarmismu

pondělí 15. únor 2010 11:40

Hleďme, samozvaní ochránci křišťálové čistoty podnikání! Všichni je dobře známe. Spustí hurónský pokřik, kdykoli stát nebo obec zadá vícemilionovou zakázku firmě, operující na ploše panelákového bytu. Ještě více přidají na decibelech, je-li vlastník firmy neznámý, nebo až příliš dobře známý, s údajnou trestní minulostí či alespoň z něčeho nekalého důvodně podezřívaný.
Hleďme, samozvaní ochránci křišťálové čistoty podnikání! Všichni je dobře známe. Spustí hurónský pokřik, kdykoli stát nebo obec zadá vícemilionovou zakázku firmě, operující na ploše panelákového bytu. Ještě více přidají na decibelech, je-li vlastník firmy neznámý, nebo až příliš ...

 

Zřejmě zapomínají, že  stejnými úžinami  musela proplout někdejší vlajková loď velké privatizace,  impérium Viktora Koženého, vyrostlé ze skromných počátků v ošuntělém činžovním bytě  v pražské Bubenči, rovněž za nepříliš transparentních okolností!
Už soudruh Karel Marx učil, že rozvoji podnikání musí předcházet kumulace kapitálu. A povězte, jak jinak to s onou kumulací navléknout v zemi, trpící chronickým nedostatkem standardních boháčů a naopak oplývající nadstandardním výskytem větších či menších šizuňků?
Jak vyběhnout s antikorupčními alarmisty předvedl názorně Miloš Zeman už na jaře roku 2002. Lídu Rakušanovou, znepokojenou údajným rostoucím korupčním potenciálem opoziční smlouvy, odpálkoval parádním verbálním faulem přibližně následujícího znění: “Existují zakomplexovaní, nepříliš úspěšní novináři, paní redaktorko, kteří se chtějí stůj co stůj zviditelnit, a proto dnes mluví o korupci, která ovšem existuje jen v jejich poblouzněné mysli, deformované závistí.”
Pěkně to nandal antikorupčníkům i jeden z poslanců ve svém nedávném vystoupení ve sněmovně: “Korupci stále dokola omílají především média. Ale, ruku na srdce! Kdo z vás, prostí občané, se s ní doopravdy setkal?”
Udeřil hřebík  na hlavičku! Velké taškařice se jen zřídka otřou o většinového voliče. Vždyť už počestní slovenští zbojníci i umolousaní čeští lapkové  se specializovali na bohaté.  Kdo by se, proboha, páral s nějakým chuďasem.  Nepokryje to ani provozní náklady a zbytečně to  kalí vztahy s veřejností. Navíc, bez její tiché podpory a jejího smyslu pro drobnou recesi nemá tenhle napínavý a současně nesmírně produktivní business  šanci na úspěch.
Naplno to, rovněž nedávno, vybalil šéf pražského dopravního podniku: “Politika a podnikání patří k sobě. Všude na světě to tak funguje, jen u nás jsou proti tomu námitky.” Ano, každému soudnému člověku musí být jasné, že úkolem politika, dobrého správce věcí veřejných, je zametat cestu úspěšnému podnikání. A podnikání, v souladu s principem reciprocity, musí politikovi splácet buď stejnou mincí nebo mu jiným přiměřeným způsoben projevovat účinnou vděčnost.
Snad nejlépe moderní postoj  osvíceného politika  demonstroval pan primátor Pavel Bém: ”Mě investoři zajímají jen potud, jak dobře či špatně plní své smluvní závazky vůči městu. Nezajímám se o jejich problémy, vnitřní struktury, vzájemná propojení či vzájemné finanční toky.”  Už slyším různé ty pivní stratégy vykřikovat: “Jó, kdyby to pana primátora zajímalo, mohlo by metropoli leccos přijít o fous levněji. Třeba takový finanční tok od podnikatele A k podnikateli A, jak to před týdnem ukazoval pan Václav Moravec. Copak to, u pupku Pardoubkova, nezavání podvodem, daňovým únikem, nebo nějakou jinou všivárnou?“
P.S. Antikorupční běsnění si vybralo další dvě oběti. Včera na jižní Moravě, kde udeří zítra?

...dobře známý, s údajnou trestní minulostí či alespoň z něčeho nekalého důvodně podezřívaný. Zřejmě zapomínají, že  stejnými úžinami  musela proplout někdejší vlajková loď velké privatizace,  impérium Viktora Koženého, vyrostlé ze skromných počátků v ošuntělém činžovním bytě  v pražské Bubenči, rovněž za nepříliš transparentních okolností!

Už soudruh Karel Marx učil, že rozvoji podnikání musí předcházet kumulace kapitálu. A povězte, jak jinak to s onou kumulací navléknout v zemi, trpící chronickým nedostatkem standardních boháčů a naopak oplývající nadstandardním výskytem větších či menších šizuňků?

Jak vyběhnout s antikorupčními alarmisty předvedl názorně Miloš Zeman už na jaře roku 2002. Lídu Rakušanovou, znepokojenou údajným rostoucím korupčním potenciálem opoziční smlouvy, odpálkoval parádním verbálním faulem přibližně následujícího znění: “Existují zakomplexovaní, nepříliš úspěšní novináři, paní redaktorko, kteří se chtějí stůj co stůj zviditelnit, a proto dnes mluví o korupci, která ovšem existuje jen v jejich poblouzněné mysli, deformované závistí.”

Pěkně to nandal antikorupčníkům i jeden z poslanců ve svém nedávném vystoupení ve sněmovně: “Korupci stále dokola omílají především média. Ale, ruku na srdce! Kdo z vás, prostí občané, se s ní doopravdy setkal?”

Udeřil hřebík  na hlavičku! Velké taškařice se jen zřídka otřou o většinového voliče. Vždyť už počestní slovenští zbojníci i umolousaní čeští lapkové  se specializovali na bohaté.  Kdo by se, proboha, páral s nějakým chuďasem.  Nepokryje to ani provozní náklady a zbytečně to  kalí vztahy s veřejností. Navíc, bez její tiché podpory a jejího smyslu pro drobnou recesi nemá tenhle napínavý a současně nesmírně produktivní business  šanci na úspěch.

Naplno to, rovněž nedávno, vybalil šéf pražského dopravního podniku: “Politika a podnikání patří k sobě. Všude na světě to tak funguje, jen u nás jsou proti tomu námitky.” Ano, každému soudnému člověku musí být jasné, že úkolem politika, dobrého správce věcí veřejných, je zametat cestu úspěšnému podnikání. A podnikání, v souladu s principem reciprocity, musí politikovi splácet buď stejnou mincí nebo mu jiným přiměřeným způsoben projevovat účinnou vděčnost.

Snad nejlépe moderní postoj  osvíceného politika  demonstroval pan primátor Pavel Bém: ”Mě investoři zajímají jen potud, jak dobře či špatně plní své smluvní závazky vůči městu. Nezajímám se o jejich problémy, vnitřní struktury, vzájemná propojení či vzájemné finanční toky.”  Už slyším různé ty pivní stratégy vykřikovat: “Jó, kdyby to pana primátora zajímalo, mohlo by metropoli leccos přijít o fous levněji. Třeba takový finanční tok od podnikatele A k podnikateli A, jak to před týdnem ukazoval pan Václav Moravec. Copak to, u pupku Pardoubkova, nezavání podvodem, daňovým únikem, nebo nějakou jinou všivárnou?“

 

P.S. Antikorupční běsnění si vybralo další dvě oběti. Včera na jižní Moravě, kde udeří dnes?

 

Václav Vít

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Václav Vít

Václav Vít

Především vnitropolitické komentáře, dále o čemkoli, co mě vybudí, pokud možno v odlehčeném duchu

Elektroinženýr, 28 let strávil ve výzkumu a vývoji senzorů záření gama, infračerveného záření, rychlých neutronů a následné elektroniky. V tomto století v důchodu, věnuje se svým zájmům: teoretická fyzika, výpočetní technika. Znalost angličtiny, němčiny, ruštiny, pasivně latiny. Stáří 80 let

REPUTACE AUTORA:
6,67

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy