AEGRESCERE MEDENDO - onemocnět léčbou

středa 9. červen 2010 10:10

Je mi 75, cítím se až odporně zdráv, přesto, abych nezarmoutil jistého precizně fungujícího Eskulapa, jdu na internu, na preventivní ambulantní vyšetření. Čekárna působí děsivě, je napěchována upíry.  Je jich tu dvacet, třicet? Přece jen pouze dvacet, uklidňuje mě sestra, řada na vás přijde tak za tři hodiny. Někteří vrávorají o dvou berlích, jiní o jedné, zbytek se potácí bez držení a dává okázale najevo svou nemohoucnost.

Kam jsem se to, proboha, dostal? S prázdným žaludkem se nořím do turbulentního stavu hladových duchů, jak by to nazval kuchař Jurajda od jedenadevadesátého regimentu. Konečně slyším své jméno. Jdu na EKG, jsem hotov natotata, jde to u vás rychle, pochvaluji si. Kdepak, ještě vás zavolají vedle na vyšetření! Znovu jsem vyvolán, ne, nic mě nebolí, na nic si nestěžuji, denně cvičím jógu, mohu už jít? Ještě změříme tlak. Jak je libo, mám už delší dobu 120 na 80 mm Hg. Máte 190 na 120, to je na hospitalizaci. Nechápu! To asi ta absurdní čekárna! Co kdyby přece jen? Dvě milé sestřičky mě odvádějí do přízemí na lůžkovou část interny. Čistota, pokoj pro tři s WC i se sprchovacím koutem.

Zleva se choulí dlouhovlasý chlápek s nohama rudýma jako uvařený rak. Od čeho to má neví, to ať rozhodnou zdejší fachmani, pokud si s tím neporadí kožaři. Plešoun zprava leze bolestí doslova po zdi. Vlastně neleze, jen ručkuje po hadici kapačky a šroubovici kabelu telefonu, alarmujícího sestry. Ty se rychle dostavují, nasazují mu hadici zpět do kanily, popotáhnou kalhoty, pohladí po tváři a odejdou.  Otevře bolavá ústa a začne vydávat nelidské skřeky, píchnou mu něco proti bolesti.

Nechce se mi do postele, žádná židle tu ale není.  Mám pocit člověka, který jen zabírá místo někomu, kdo si to více zaslouží. Ovšem, přesně tak si ve známém Jahelkově podání postěžovala rozvádějící se paní na svého nekňubu manžela. Posedávám na lůžku a otevírám rozečtenou knížku. Jenže ouha! Manželka se ve stresu přehmátla, je to sice v němčině, ale jsou to nigerijské pohádky, které jsem omylem koupil před čtvrt stoletím v dederónské prodejně na Národní třídě.  Zvládl jsem tři na posezení, byly na jedno brdo, chytrák (rozuměj gauner) vítězí nad hlupákem (rozuměj poctivcem).  Aha! Odtud čerpají inspiraci nigerijští internetoví obchodníci. Jde na mě spaní, usínám v nezvyklou denní dobu brzy odpoledne, probouzím se celý nesvůj. Sestřička mi bezkontaktním teploměrem naměřila 37,4°C. Pokud jsem se předtím cítil absolutně zdráv, už tomu tak není.  Platí tedy staré latinské pořekadlo AEGRESCERE MEDENDO, onemocnět léčbou?

Jen na počátku. Druhého dne mi z vlastního popudu přidělili samostatný pokoj. Navázal jsem příjemný a užitečný kontakt s personálem, nezatíženým militantním feminismem. Upravili mi krevní tlak tak, aby byl ještě více O.K. Dnes už jsem zase stál na hlavě a bylo mi božsky.

Václav Vít

aaaaaachTo - VV16:479.6.2010 16:47:14

Počet příspěvků: 1, poslední 9.6.2010 16:47:14 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Václav Vít

Václav Vít

Především vnitropolitické komentáře, dále o čemkoli, co mě vybudí, pokud možno v odlehčeném duchu

Elektroinženýr, 28 let strávil ve výzkumu a vývoji senzorů záření gama, infračerveného záření, rychlých neutronů a následné elektroniky. V tomto století v důchodu, věnuje se svým zájmům: teoretická fyzika, výpočetní technika. Znalost angličtiny, němčiny, ruštiny, pasivně latiny. Stáří 80 let

REPUTACE AUTORA:
8,29

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy