Skautský uzel "dobráček"

úterý 17. leden 2012 11:35

Trochu slabošský název, také mi moc neseděl tehdy v prvních poválečných letech. Jo, takhle dračí smyčka nebo lodní uzel, ale dobráček? Dobrý snad pro holky z vyšší dívčí nebo z řádového gymnazia Uršulínek! Už mi ale nějakou tu dekádu není dvanáct a ač nerad, musím přiznat, že měl něco dosebe. Leč pěkně popořádku.

V čele se svým guru, stoupenci tvrdého konzervativního jádra nevěří v možnost  vylepšování charakteru člověka nebo dokonce v nějakou převýchovu. Vycházejí z  optimistického předpokladu, že člověk je a zůstane sobcem,  v ideálním případě nenasytným křečkem a bařtipánem. Čím více toho pod sebe nahrabe,  tím více drobtů a jiného  užitečného  odpadu připadne na  lačně se přiživující plebs.
Diskutovat  s nimi o kapitalizmu s lidskou tváří by rovněž bylo zpozdilé.  Obrněni  fundamentalizmem monetaristické věrouky jsou přesvědčeni o nesmyslnosti jakéhokoli  zasahování  do ekonomiky. Nepochybují o tom, že výsledek je vždy kontraproduktivní. Extrémním negativním příkladem  chybné mocenské intervence  je pro ně sociální stát, který jako na potvoru docela dobře funguje  v sousedním Německu.    Současnou dluhovou krizi mají sice  na svědomí  nenasytné  úvěrové banky   a poživační jihoevropští  peciválové,  nicmero méně,  je politicky i kariérně prozíravější  považovat právě   sociální stát  za  jejího hlavního systémového viníka.
Nelze -li reformovat systém, ať už z principu nebo z nedostatku odvahy, zbývá nám už jen předem ztracený pokus, a to reformovat jednotlivce. Jak?  Právě pomocí výše zmiňovaného dobráčka. Býval to uzlík spojující  plandající dolní  konce skautského šátku.  Už si nevzpomínám, byl-li to speciální uzel, nebo uzel ambulanční, v každém případě si ho směl uvázat jen ten, kdo v daný den spáchal alespoň jeden dobrý skutek.
Nebyl to vůbec špatný nápad.  Skautík chvíli nemyslel na sebe, přemýšlel o tom jak nějakou prkotinou prospět jiným. Pomoci s něčím doma (málo přitažlivé), namlátit buranovi, který ubližuje slabšímu (vysoce přitažlivé), dát opsat domácí úkol, snášet se se sestrou, dokázat si něco odepřít, pomoci upadlé stařeně na nohy, i když mu tato nepoděkuje, nýbrž  ho obviní z aktu nemravného osahávání.
Spáchá-li člověk třeba jen drobný dobrý skutek, pojednou zjistí, že si sám sebe začíná považovat a bude se snažit, aby si ho vážili i ostatní.  Je pak na nejlepší cestě přestat  tolerovat obklopující  nás mafiánské zlo.  Existují možnosti, jak znepříjemňovat život zločinecké alianci kmotrů a jejich partajních kompliců. Nejvíce jim škodí světlo a informovanost veřejnosti.

V čele se svým guru, stoupenci tvrdého konzervativního jádra nevěří v možnost  vylepšování charakteru člověka nebo dokonce v nějakou převýchovu. Vycházejí z  optimistického předpokladu, že člověk je a zůstane sobcem, v ideálním případě nenasytným křečkem a bařtipánem. Čím více toho pod sebe nahrabe,  tím více drobtů a jiného  užitečného odpadu připadne na  lačně se přiživující plebs.

Diskutovat  s nimi o kapitalizmu s lidskou tváří by rovněž bylo zpozdilé.  Obrněni  fundamentalizmem monetaristické věrouky jsou přesvědčeni o nesmyslnosti jakéhokoli  zasahování  do ekonomiky. Nepochybují o tom, že výsledek je vždy kontraproduktivní. Extrémním negativním příkladem  chybné mocenské intervence  je pro ně sociální stát, který jako na potvoru docela dobře funguje v sousedním Německu. Současnou dluhovou krizi mají sice  na svědomí  nenasytné  úvěrové banky  a poživační jihoevropští  peciválové,  nicmero méně,  je politicky i kariérně prozíravější  považovat právě  sociální stát  za jejího systémového viníka.

Nelze -li reformovat systém, ať už z principu nebo z nedostatku odvahy, zbývá nám už jen předem ztracený pokus, a to reformovat jednotlivce. Jak?  Právě pomocí výše zmiňovaného dobráčka. Býval to uzlík spojující  plandající dolní  konce skautského šátku.  Už si nevzpomínám, byl-li to speciální uzel, nebo uzel ambulanční, v každém případě si ho směl uvázat jen ten, kdo v daný den spáchal alespoň jeden dobrý skutek.

Nebyl to vůbec špatný nápad.  Skautík chvíli nemyslel na sebe, přemýšlel o tom jak nějakou prkotinou prospět jiným. Pomoci s něčím doma (málo přitažlivé), namlátit buranovi, který ubližuje slabšímu (vysoce přitažlivé), dát opsat domácí úkol, snášet se se sestrou, dokázat si něco odepřít, pomoci upadlé stařeně na nohy, i když mu tato nepoděkuje, nýbrž  ho obviní z aktu nemravného osahávání.

Spáchá-li člověk třeba jen drobný dobrý skutek, pojednou zjistí, že si sám sebe začíná považovat a bude se snažit, aby si ho vážili i ostatní.  Je pak na nejlepší cestě přestat  tolerovat obklopující  nás mafiánské zlo.  Existují možnosti, jak znepříjemňovat život zločinecké alianci kmotrů a jejich partajních kompliců. Nejvíce jim škodí světlo a informovanost veřejnosti.

Václav Vít

La.MichaelaPro Václava a Viktora.19:1217.1.2012 19:12:02
ViktorNazdar bratře,18:3017.1.2012 18:30:33
vítNazdar, Viktore,16:4417.1.2012 16:44:58
ViktorTo nebyl žádnej dobráček..12:4417.1.2012 12:44:48

Počet příspěvků: 4, poslední 17.1.2012 19:12:02 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Václav Vít

Václav Vít

Především vnitropolitické komentáře, dále o čemkoli, co mě vybudí, pokud možno v odlehčeném duchu

Elektroinženýr, 28 let strávil ve výzkumu a vývoji senzorů záření gama, infračerveného záření, rychlých neutronů a následné elektroniky. V tomto století v důchodu, věnuje se svým zájmům: teoretická fyzika, výpočetní technika. Znalost angličtiny, němčiny, ruštiny, pasivně latiny. Stáří 80 let

REPUTACE AUTORA:
6,90

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy