Cesta na Rus

úterý 28. květen 2013 12:03

Je na co navazovat. Již v devatenáctém století existovalo období, kdy vztahy mezi našimi zeměmi byly nadstandardní.

Nás tehdy reprezentoval císař pán, Rusko car. Naši  kulturní frontu  tehdy  zastupoval uznávaný básník  Hanka, dekorovaný ruskými řády a medailemi.  Je příznačné, že  právě na tohoto vlastence a rusofila  byl pořádán nechutný hon na čarodějnice, vedený známým separatistou, emigrantem a buržoazním nacionalistou Masarykem.

Leč zpět k tématu. Podle nepříliš spolehlivého zdroje, mého zesnulého přítele, navštívil  císař pán  ve zmíněné době Rusko. Použil tehdy nejmodernější dopravní prostředek, vlak. Cesta neprobíhala bez problému. Na ruské straně hranice uvítala rakouského  císaře čestná eskadrona Kozáků, která po celý  zbytek cesty do Sankt Petěrburgu (při občasné výměně koní i jezdců) cválala před rychlovlakem průměrnou rychlostí  20 verst  za hodinu.  Po vícedenním putování dorazil konvoj do sídelního města. Oba císařové spolu nejprve  poklábosili na nejvyšší úrovni, pak  si vyměnili dary. Franz Josef I. obdržel zlaté vejce, které mu však v hotelu někdo z ochranky ukradl.

Ani současná cesta našeho nejvyššího představitele výkonné moci nezačala bez zádrhelů.  Podle vyjádření prvního pilota to byla (cituji) pěkná prda. České sklo má od dob stejnojmenné  moskevské výstavy z roku 1956 v Rusku dobré jméno. Obchodní představitel příslušného rezortu jistě na místě vysvětlí, že nešlo o sklo české, nýbrž o zmetek zahraničního výrobce.

Vyjednávací pozice našich politiků  není špatná.  Sice ve váhovém  slova smyslu hrajeme úplně jinou ligu, zato co do výšky překonáváme soupeře nejméně o celou Nečasovu hlavu.  Jistě to premiérovi vysvětlí příslušný psycholog výpravy.

Teď už bez legrace. Rusko má jinou historickou tradici, v současnosti  se obezřetně  přesouvá směrem k naší demokracii, občas  udělá nějaký ten kufr ze zvyku  na cara,  ale sláva za ty dary. Dobrým znamením je, že delegace, pokud se nemýlím, se setká i s představiteli českých menšin. Takovéhle kamarádšofty se skalním stalinistům moc nezamlouvaly.  Buďme optimisty, snad přijde den kdy Rusové ztratí svůj staletý komplex před Západem, budou méně podezíraví  a jejich demokracie bude méně carská a pravoslavná. Snad za padesát, snad za sto, nejpozději do dvou set let.

 Také my jim můžeme na oplátku  ukázat naše domácí výhonky česko ruské vzájemnosti,  třeba tak zvanou Českou Sibiř,  Karlovy vary, Milovice  či malou obec Sovětice.

Václav Vít

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Václav Vít

Václav Vít

Především vnitropolitické komentáře, dále o čemkoli, co mě vybudí, pokud možno v odlehčeném duchu

Elektroinženýr, 28 let strávil ve výzkumu a vývoji senzorů záření gama, infračerveného záření, rychlých neutronů a následné elektroniky. V tomto století v důchodu, věnuje se svým zájmům: teoretická fyzika, výpočetní technika. Znalost angličtiny, němčiny, ruštiny, pasivně latiny. Stáří 80 let

REPUTACE AUTORA:
8,29

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy